28. říjen – svátek „OCHI“ 

 

Jedním z nejvýznamnějších státních svátků Řecka je svátek „OCHI“.  Pojďme si připomenout, co tento svátek znamená, kdy a proč ho slavíme. Jako zdroj informací nám poslouží výňatek z krásného a obsáhlého díla Dějiny Řecka autorů Pavla Hradečného, Růženy Dostálové, Věry Hrochové, Pavla Olivy a Vladimíra Vavřínka.

 

I po zahájení druhé světové války v září 1939 a po vstupu Itálie do válečného konfliktu proti Velké Británii a Fravcii 10. června 1940 pokračoval Metaxas v uplatňování probritsky zaměřené neutrality, kterou považoval za dané situace za jediný způsob zabezpečení své země před italskou agresí. Hrozba italského útoku však neustále vzrůstala i přes Mussoliniho ujištění, že Itálie nemá žádné expanzivní úmysly vůči Řecku, a přes formální obnovu italsko – řecké smlouvy z roku 1928. Italským útokem proti Egyptu v září 1940 se válečný konflikt přenesl do bezprostřední blízkosti východního Středomoří. Mussolini, který žárlil na Hitlerovy mocenské úspěchy a nechtěl připustit, aby se Řecka zmocnilo německo nebo Velká Británie, dokončoval na sklonku léta své přípravy k zahájení samostatné operace proti Athénám. Italští fašisté přesouvali do Albánie velké vojenské síly, rozněcovali záměrně albánskou iredentu v řecké Tsamurii, vyhledávali záminky k incidentům a uskutečňovali systematicky různé provokační akce. Jednou z nejvýznamnějších se stalo potopení řecké válečné lodi Elli „neznámou“ ( jak se později ukázalo) italskou ponorkou v přístavu ostrova Tinos dne 15. srpna 1940 v době konání tamních tradičních církevních oslav.

            Konečný okamžik zahájení italské agrese nadešel dne 28. října 1940 před třetí hodinou ráno, kdy italský vyslanec Emanuele Grazzi z Mussoliniho pověření předložil Mataxasovi ultimátum, zahrnující řadu ponižujících podmínek, především souhlas s „dočasným“ umístěním italských jednotek na řeckém území po dobu válečného konfliktu Itálie s Velkou Británií. Metaxas vzal na sebe břemeno historické zodpovědnosti a bez konzultace s králem či se svými spolupracovníky, ale v souladu s míněním drtivé většiny řeckého národa označil okamžitě podmínky italského ultimáta  za nepřijatelné a odmítl je italskému vyslanci se slovy: „Alors c΄est la guerre.“ Den rozhodnutí Řecka vzdorovat fašistické agresi se jako den „Ne“ („Ochi“) zařadil k nejslavnějším okamžikům národních a státních dějin.

 

 

 

Zdroj: Dějiny Řecka, str.423, autoři: Pavel Hradečný, Růžena Dostálová, Věra Hrochová, Pavel Oliva a Vladimír Vavřínek