Řekové v Šumperku            

Portál řecké kultury a jazyka

 

e-mail: Ellines.Sumperk@seznam.cz

  Hlavni stranka / Αρχική σελίδα
AKTUÁLNĚ:
ŘECKÝ JAZYK

ΕΛΛΗΝΙΚΗ ΓΛΩΣΣΑ

Řečtina

Jako samostatná helénská větev indoevropských jazyků řečtina vznikala na jihu Balkánského poloostrova asi od třetího tisíciletí př. n. l. Nejstarší doklady jsou nápisy v tzv. krétskomykénském lineárním písmu z konce druhého tisíciletí př. n. l. První pomykénská památka je antický nápis z osmého století př. n. l. V té době vznikaly v Iónii patrně také homérské eposy. Starou řečtinu dělíme na čtyři nářeční skupiny, iónskoatickou, arkadokyperskou, aiolskou a dórskou. Archaická a hlavně klasická literatura (Aischylos, Sofoklés, Eurípidés aj.) byla psána ionskoatickými dialekty. Od pátého století př. n. l. nářeční rozdíly mizejí a vznikají různé typy koiné, tj. nadnářečního obecného jazyka. V posledních stoletích př. n. l. vznikala tzv. helénistická koiné z nářečí Athén (atičtiny), postupně vytlačila ostatní dialekty a do šestého století n. l. sloužila jako společný jazyk všech Řeků. Stará řečtina zprostředkovává duchovní dědictví, které podstatně ovlivnilo vývoj celé západní civilizace. Po slovníkové stránce z ní stále čerpá mezinárodní vědecké a odborné názvosloví.
     Novořečtinou mluví asi devět milionů ( v souč. době je to více, vzhledem ke vzrůstu řecké populace 11.018.000 (2004), pozn redakce.) osob v Řecku a na Kypru (úřední jazyk) a menšiny v Turecku, na území bývalého SSSR, Bulharsku, Austrálii a  Americe. Z původní koiné se vyvinula středověká, později novověká nářečí a začátkem devatenáctého století na jejím základě vytvořil A. Korais archaizující spisovnou novořečtinu, katarevusu. Umělá katarevusa, běžně srozumitelná jen vzdělaným, se stala oficiálním jazykem nového řeckého státu. Vedle ní se rozvinul z peloponéského dialektu obecný hovorový i psaný jazyk, dimotiki. Přestože jeho obhájci byli zpočátku tvrdě stíháni, prosazuje se ve dvacátém století jako všenárodní spisovný jazyk, píše jím většina spisovatelů a básníků. V roce 1974 byla dvojjazyčnost zrušena a oficiálně uznána dimotiki. Od roku 1981 se v pravopisu neoznačuje přízvuk a přídech.
     Novořečtina představuje dosud flexivní jazykový typ, i když v omezenější míře než klasická řečtina. Nejvíce se změnilo hláskosloví a slovník. Dimotiki má pět samohlásek (i, e, a, o, u), dvacet souhlásek, několik dvojhlásek a polohlásek. Přízvuk je silový (těsně spjatý s délkou) a pohyblivý, ztratil se starořecký melodický přízvuk. Podstatné jméno rozlišuje sg., pl., tři typy skloňování o čtyřech pádech a tři rody. Užívá s e s určitým a neurčitým členem, většina předložek se pojí se čtvrtým pádem. Sloveso má bohaté časy (přítomný, čtyři minulé a tři budoucí) trojího typu: trvací, okamžité a dovršené, z toho šest složených, dále tři způsoby jako v češtině, činný a trpný rod. Přídavné jméno se skloňuje většinou jako podstatné. Do slovní zásoby pronikla řada slov z turečtiny, italštiny, angličtiny a jiných jazyků. Řecké hláskové písmo pochází z devátého až osmého století př. n. l., jednotná abeceda se ustálila v pátém století př. n. l., minuskule (malá písmena) vznikla začátkem devátého století n.l. a užívá se dodnes.

Zdroj: SVĚTEM JAZYKŮ, aut. Aleš Klégr, Petr Zima a kolektiv

Ukázky písma:  

Lineární písmo A

 

Nejstarší příklad krétského písma je jakýmsi druhem písma „hieroglyfického“ (což znamená, že je obrázkového charakteru). Materiál, na kterém se hieroglyfické nápisy nejčastěji objevovaly, byly hliněné pečetě.

Původ krétského písma leží v rozsáhlém užití rytých pečetí zobrazujících fyzické objekty, a to (nejspíše) k zaznamenání počtu těchto předmětů do měkké hlíny. Z tohoto systému se postupem času vyvinul systematický písemný systém.

V průběhu času se písmo stávalo více stylizovaným a více lineárním. Místo otiskování pečetí do měkké hlíny byly znaky ryty do suché hlíny pomocí rydla. Kromě toho byl už počet vyjádřen číslovkami (a ne několika otisky stejného znaku za sebou). Jak šel čas, je zřejmé, že se z lineárního hieroglyfického systému vyvinulo Lineární písmo A.

Lineární písmo A má zhruba 90 znaků, a je tedy nejspíš stejně jako Lineární písmo B slabičné. Lineární písmo A však zatím odolalo veškerým pokusům o dešifrování, jelikož jím zaznamenaný jazyk je stále neznámý a nejspíš také neznámým zůstane, zjevně totiž nesouvisí se žádným z dnes známých jazyků Evropy ani západní Asie.

Jak Lineární písmo B, tak Kyperština vypadají velmi podobně jako Lineární písmo A. Díky svému stáří tedy můžeme Lineární písmo A považovat za bezprostředního předka obou těchto písemných systémů.

Ukázka tabulky s Lineárním písmem A:

Zdroj: http://www.lingvistika.mysteria.cz/

 

Lineární písmo B

Toto písmo bylo objeveno archeologem Sirem Arthurem Evansem v první polovině minulého století během jeho vykopávek na Krétě a v kontinentálním Řecku. Jeho úplné dešifrování však muselo počkat až do roku 1953, kdy Michael Ventris, architekt, který ve skutečnosti miloval lingvistiku a epigrafii víc než architekturu, a John Chadwick, který mu poskytl pohled do rané historie řeckého jazyka, vypracovali fonetické hodnoty znaků Lineárního písma B a prokázali, že slovník tohoto písma náleží archaickému řeckému nářečí. To, co Ventris s Chadwickem objevili, je písmo, které sestává z největší části ze slabičných znaků, z pěkné řádky logogramů, základního desítkového číselného systému a krátkých vertikálních (svislých) linek sloužících coby oddělovače slov. Zdá se, že antické účetnictví tvořilo většinu hliněných tabulek, na nichž se Lineární písmo B objevuje, protože mnoho z nich jsou seznamy součástek a zboží. Následující tabulka shrnuje základní slabiky

Zdroj: http://www.lingvistika.mysteria.cz/

Alfabeta psacím písmem

 

  Veřějná soutěž!!!
  ASOCIACE ŘECKÝCH OBCÍ V ČR / Ο.Ε.Κ.Τ.Δ.
 

cíle / στόχοι

  Stanovy / Καταστατικό
  Řecké obce / Ελληνικές κοινότητες
  Taneční soubory / Χορευτικά συγκροτήματα
  Hudební skupiny / Μουσικά συγκροτήματα
  Akce/ Εκδηλώσεις
  Fotogalerie / Φωτογραφίες
 
  ŘECKÁ ŠKOLA - Ελληνικό σχολείο ŠUMPERK
  Sídlo / έδρα
  Výuka / εκμάθηση
  Učební osnovy/διδακτέα ύλη
  Rozvrh/ ωρολόγιο
  Fotogalerie/φοτογραφίες
  Řecké školy / ελληνικά σχολεία
  Akce / Δραστηριότητες
  ŘECKÝ JAZYK/ ΕΛΛΗΝΙΚΗ ΓΛΩΣΣΑ
  Alfabeta / Αλφάβητο
  Gramatika / Γραμματική
  Fráze / Φράσεις
  Online kurz / Οnline σειρά μαθημάτων
  Učebnice / Βιβλία
  Slovníky / Λεξικά
  Literatura / Λογοτεχνία
   
  JAZYKOVÝ SERVIS
  Překlady / Μεταφράσεις
  Tlumočení / Διερμινεία
   
  KULTURA / ΠΟΛΙΤΙΣΜΟΣ
  Historie / Ιστορία
  Státní svátky Řecka
25. březen
28. říjen
Εθνικές γιορτές Ελλάδας
  Tradice / Παραδόσεις
  Hudba / Μουσική
   
  PRAVOSLAVÍ / ΟΡΘΟΔΟΞΙΑ
  Chrám sv. Ducha / Ναός Αγιου Πνεύματος
  Liturgie / Λειτουργία
   
  ODKAZY / ΣΥΝΔΕΣΜΟΙ
  Satelit / Δορυφορικό
  Radia, televize online / Ραδιόφωνα online
  Internet / Διαδίκτυο
  ŘECKÉ KOMUNITY VE SVĚTĚ / ΕΛΛΗΝΙΚΕΣ ΚΟΙΝΟΤΗΤΕς ΣΤΟΝ ΚΟΣΜΟ nové!νέο!