V lednu 2007 oslavily paní Julie a paní Froso ze Šumperka kulaté narozeniny. Příjemným posezením u skvělého pohoštění a za příjemných tónů řecké muziky 26. ledna slavilo narozeniny spolu s paní Julií a s paní Froso několik jejich přátel . Tak ještě jednou VŠE NEJLEPŠÍ!

Το Ιανουάριο 2007 γιόρτασαν η κυρία Ιουλία και η κυρία Φρόσω από το Σούμπερκ στρόγγυλα γενέθλια. Σε ευχάριστη ατμόσφαιρα, τρώγοντας ωραία μεζέ, πίνοντας καλό κρασάκι και ακούγοντας ελληνική μουσική περάσαμε μαζί όμορφες στιγμές. ΧΡΟΝΙΑ ΠΟΛΛΑ ΚΟΡΙΤΣΙΑ !

 

Kulturní dům Postřelmov

MINIGALERIE NA VERANDĚ

ZAČÍNA  AUTOŘI

Michal  PEŠKAR, Postřelmov - fotografie, koláže

Luděk MÜLLER, Postřelmov - koláže

Monika SEIDENGLANZOVÁ, Sudkov

-plastiky, kresby, soubor skic z Itálie

 

Dne 6. 11. 2006 byla v minigalerii Domu kultury v Postřelmově zahájena výstava začínajících výtvarníků Michala Peškara, Luďka Müllera a  Moniky Seidenglanzové. Na úvod vernisáže zahráli členové irského tria The Botlewash Band Radomír Flek a Eoghan O´Reilly  temperamentní řeckou melodii.

Vedoucí Domu kultury v Postřelmově paní Zdena Hrachovinová přivítala všechny návštěvníky a příjemnou, vtipnou řečí představila začínající výtvarníky.

„A  proč právě řecké melodie  plné slunce v našem zasněženém kulturáku? A jaká je spojitost mezi Monikou Seidenglanzovou a Řeckem? Je to jednoduché, Monika v sobě nezapře řeckou krev. Narodila se v roce 1985 v Šumperku, ve třech letech se odstěhovala s rodiči do  Řecka. Po 6 letech se rodina vrací do Česka.V  roce 2001  byla přijata na  Střední průmyslovou školu kamenickou a sochařskou v Hořicích obor Sochařství a restaurování kamene.Již během studií se účastnila různých školních výstav, při kterých se pravidelně konala aukce žákovských prací.Také se často nacházela v terénu, kde ji bylo možno vidět při restaurování různých objektů . Během studia se také účastnila častých zahraničních pobytů jak v Itálii, Francii, Německu, Švýcarsku. Momentálně  studuje  na Masarykově Univerzitě v Brně  na filosofické fakultě, obor Novořecký jazyk a literatura, takže se vrátila ke svým kořenům. 

A teď přijdou na řadu naši pánové. Michala Peškara většinou znáte.U nás se již prezentoval svými keramickými pracemi na výstavě Zbahnatvar, kde vystavoval s Romanem Minářem. Jeho dnešní práce jsou trochu z jiného soudku. Můžete si prohlédnout jeho  fotografie Jeseníků a koláže, na kterých dominuje ŽENA. Ač se Michal na veřejnosti příliš neprojevuje, jde vidět, že vnímá všechny  krásy světa  a žádné mu neuniknou. Jeho stříhací technika mu umožňuje  vytvořit obrázky  žen tajemnější  a působivější.

A co Luděk Müller, který se prezentuje krásnou barevnou koláží? Luděk také někdy experimentuje s keramickou hlínou,  dále vytváří různé objekty jako např. obří vidličky a podobně. Je velmi těžké ho dostrkat k tomu, aby něco v konečné fázi předložil  světu. Nejraděj se někde ukryje a tvoří si pro sebe. I dnes skromně předkládá pouze 3 ze svých prací.“

Všichni milovníci umění jsou srdečně zváni do MINIGALERIE NA VERANDĚ DK Postřelmov. 

VELKÝ DÍK PATŘÍ ORGANIZÁTORŮM VÝSTAVY, KTEŘÍ TAKTO PODPORUJÍ MLADÉ, ZAČÍNAJÍCÍ UMĚLCE

Výstava potrvá do 10.12.2006

 

ROZHOVOR S AUTOREM VÝSTAVY "JSME ŘEKOVÉ" MGR. IVANEM HLAVATÝM 
Sudkov 31. 5. 2006

Mgr. Ivan Hlavatý, autor výstavy „Jsme Řekové“, je etnograf , řecky λαογράφος, pracuje ve Vlastivědném muzeu  v Olomouci, v minulosti pracoval i v jiných muzeích, například v Praze i na Moravě. Se svou rodinou žije v Rožnově pod Radhoštěm, do Olomouce dojíždí, místem jeho častých návštěv je i Šumperk, kde je i členem místní řecké obce. A snaží se být tam, kde žijí Řekové. Náš rozhovor jsme natočili před jeho cestou do Jeseníku.

 

Odkdy se zabýváte Řeckem a jeho kulturou?

Pokud to vezmu po odborné stránce, tak jsem se při studiu etnografie zaměřoval na etnografii mimoevropskou, takže původní profesí jsem amerikanista, specialista na severoamerické Indiány, ale koncem osmdesátých let jsem přesedlal na řeckou civilizaci a kulturu, která mě zajímala už dříve. Zajímala mne spíše ta starší, a teprve poznenáhlu jsem objevoval kulturu byzantskou a novější řeckou kulturu, o které jsem do té doby neměl tušení.

Řecko jsem nemohl navštívit dřív než po roce devadesát, a tam se to proměnilo, řekl bych, až ve fanatickou závislost na Řecku. Takže se vlastně Řeckem zabývám od počátku devadesátých let.

Proč právě Řecko? Je přece mnoho jiných a starších kultur.

Jednak to bylo tím, že jsem Řecko a Řeky jako národ poznal osobně, což mne uchvátilo, a co se týká Evropy, tak má Řecko určitě nejstarší civilizaci jako takovou, nehledě na to, že právě to novodobé Řecko včetně Byzance, která byla nejvyspělejší kulturou své doby v Evropě, přesto je u nás málo známé. To mě přivedlo k myšlence zabývat se Řeckém nejen pro sebe , ale tuto kulturu představit i našim lidem, protože do Řecka jezdí ročně desetitisíce na dovolenou, ale kolik z nich ví víc, než jen  to, že Řecko má moře?

V minulosti jste už výstavu s řeckou tematikou uskutečnil. Kdy to bylo a na jaké téma?

Nevím, jestli si vzpomenu přesně, těch výstav bylo víc, myslím, že první byla o Pontiích, což jsou Řekové z Malé Asie, Řekové dobře vědí, možná už i část Čechů díky té výstavě, že mezi nimi jsou i jiné rozdíly než Řekové a Slavomakedonci. Toto jsem i já sám také dlouho nevěděl, i přesto, že jsem s Řeky, žijícími u nás v pohraničí byl v kontaktu, ale dozvěděl jsem se tuto skutečnost až v Řecku. Tam jsem si vlastně uvědomil, že jedna třetina Řeků žijících v České republice jsou právě Pontiové a že by se to mělo uvést ve známost také proto, že tak jako se u nás mluví o sudetských Němcích, tak tam šlo o katastrofu daleko většího rozsahu. Lidé, kteří byli usazení přes tři tisíce let  byli násilně vystěhováni ve velice krátkém časovém úseku.

Jestli si dobře vzpomínám byla to výstava o Argonautech

Těmi Argonauty byli samozřejmě míněni Pontiové, protože Argonauti směřovali kdysi do Kolchidy, do země zlatého rouna, a to byla oblast, která sousedila s Pontem a částečně k němu i patřila.

Co Vás motivovalo k uspořádání výstavy „ Jsme Řekové“, která v těchto dnech probíhá a bude probíhat ve Vlastivědném muzeu Šumperk do 25. června 2006?

Motivovalo mne právě to, co už jsem uvedl na začátku, že Řecko je u nás známé možná jen v té antické podobě a o novém Řecku se téměř nic neví. Dokonce se velice málo ví i o našich spoluobčanech řeckého původu, které jsem chtěl veřejnosti ozřejmit. Pro mě osobně je nejpřitažlivější Řecko soudobé, soudobá kultura, folklor, hudba a literatura, film.Tímto bych se chtěl zabývat v dalších letech a představit veřejnosti na dalších výstavách a případně i jinak.

Výstavu jsem sama navštívila, velmi se mi líbí, zajímalo by mě, jak dlouho jste shromažďoval materiály na tuto výstavu.

Tam je toho materiálu více a je ve více vrstvách , některé věci jsou z mých dávnějších výzkumů, to jsou právě ty materiály o dětském domově v Brankách apod., některé věci jsou novějšího charakteru a jsou to poznatky a materiály, které jsem shromáždil od Řeků, kteří tu zůstali po hromadném odchodu v letech osmdesátých.

Kde ještě mohou Řekové, žijící v ČR a samozřejmě nejen oni, Vaši výstavu zhlédnout, po ukončení výstavy v Šumperku?

Výstava začala ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, pokračuje nyní tady v Šumperku a připravuje se další etapa a ta bude v Krnově, někdy od poloviny června 2006. Možná, že se část té výstavy, nebo v jiné podobě, objeví i ve Zlatých Horách. Byl zamýšlený i Jeseník, ale tam to nevypadá, že by se to realizovalo. A tím už ta asi výstava skončí a potom už se chci soustředit na jiné téma.

Prozradíte na jaké?

Už dlouho chci udělat výstavu o Krétě. Navíc se jeví i eventualita, že navštívím Aghios Oros . Tak bych chtěl udělat výstavu rozsáhlejšího charakteru o této enklávě Řecka. A protože miluji řeckou hudbu, chtěl bych udělat výstavu a nejen výstavu, ale i pořad třeba rozhlasový, nebo televizní a představit řeckou hudbu jako takovou. V rámci toho připravuji i dny řecké kultury v Olomouci, zatím se o tom jedná na kraji.

Jaké je Vaše nejoblíbenější místo v Řecku?

V Řecku jsem byl několikrát. Ono je to těžké, já mám rád celé Řecko, od jednoho konce k druhému, ale přece jen se přiznám, že jsem se zamiloval do Kréty a tam konkrétně do oblasti, která se nazývá Levka Ori, nebo Aspra Vuna na západě Kréty, včetně soutěsky Samarie. Já říkám že je to Tibet v Evropě, oblast nabitá duchovní energií a ještě možná něčím víc.

Jaké je Vaše nejoblíbenější řecké jídlo a pití?

Těch jídel je hodně, já bych zůstal u klasické musaky, různé pity, myslím si, že není řecké jídlo, které bych nesnědl, nebo které by mi nechutnalo. A z nápojů samozřejmě různé gazozy, frapé a já osobně mám rád řecká domácí vína. A z těch komerčních si dám rád ouzo, různá vína značky Tsantali.

Na vizitce, kterou jsem od Vás obdržela je u Vašeho jména uvedeno slůvko „ πεισματάρης“, co to znamená?

Znamená to tvrdohlavý, paličatý. Vzniklo to tak, že jsem přemýšlel jak mé jméno Hlavatý přeložit do řečtiny. Kdysi jsem našel v jednom slovníku slovo αρβανίτης a podle jedné knihy jsem si odvodil, že je to v překladu paličatý, tvrdohlavý a to je překlad mého jména, které je původně slovenské a v češtině znamená tvrdohlavý. Když jsem se ovšem představil v Řecku tímto jménem, často se mi dostalo udiveného pohledu a jednou jsem zaslechl poznámku, že to není moc dobré. Potom jsem se dozvěděl, že to znamená  i Albánec, což já určitě nejsem. Naštěstí jsem našel ve slovníku nový výraz a tím jsem se přejmenoval. Docela se mi líbí přezdívka, kterou jsem dostal na Krétě, tam mi kamarádi říkají „σκληροπυρηνικός“ (sklyropyrinikos).

Umíte řecky?

Neumím, učím se, snažím se naučit, jsem autodidakt, ale je to těžké, protože v místě kde bydlím jsem odříznut od veškerých možností učit se řecky aktivně s učitelem, ale blýská se na lepší časy. Dřív než zestárnu, musím to stihnout tak, abych než umřu  uměl řecky.

Náš rozhovor se blíží ke konci, co byste vzkázal Řekům žijícím v ČR a příznivcům řecké kultury?

Vzkázal bych jim, aby se drželi svého národního cítění, protože co se týká řecké povahy národní, a to určitě existuje, tak neznám nad ní lepší.

Protože tyto stránky často navštěvují i lidé z Řecka, chtěl byste jim vzkázat něco v jejich rodném jazyce?

Όλα τα καλά για σας !

Děkuji Vám za rozhovor και ΣΤΟ ΕΠΑΝΕΙΔΕΙΝ !

Γεια σας !   

Monika Sulasová

 

 

"JSME ŘEKOVÉ" - výstava o tradicích, zvycích, kultuře a charakteristických sférách života řecké menšiny v Česku.
11. 05. - 25. 06. 2006
Výstava byla zahájena vernisáží 11. května v 18 hodin ve Vlastivědném muzeu Šumperk. Přinášíme Vám několik fotografií ze slavnostního zahájení této výstavy.

 
Omluvte prosím kvalitu fotografií, která byla záměrně snížena, aby se fotografie nenačítaly dlouho.

Členové Řecké obce Šumperk se scházejí před Vlastivědným muzeem Šumperk, aby zhlédli výstavu.

 

Na výstavu se přišli podívat návštěvníci všech věkových kategorií

Alexandria, taneční soubor Řecké obce Šumperk, zahájil svým vystoupením výstavu "Jsme Řekové"

Pravoslavný kněz otec Patrik Tabák požehnal výstavě a všem přítomným; po jeho krásné řeči si vzal slovo autor výstavy Mgr. Ivan Hlavatý a výstavu uvedl.

  

Starosta města Šumperka Mgr. Zdeněk Brož se na výstavě "Jsme Řekové" setkal s řeckými spolužáky ze základní školy.

 Nejmladšímu účastníku výstavy Alexandře se výstava velmi líbila!

Po úspěšném zahájení této výstavy bude ještě dostatek času expozici navštívit a prohlídnout si ji důkladně. Děti z řecké školy v nejbližších dnech navštíví výstavu v rámci výuky novořeckého jazyka.

Autor výstavy a velký milovník Řecka a řecké kultury Mgr. Ivan Hlavatý na vernisáži přislíbil rozhovor. V nejbližších dnech ho uveřejníme na těchto stránkách. 

 

OSLAVA STÁTNÍHO SVÁTKU ŘECKA 

25. BŘEZEN

Oslava státního svátku Řecka proběhla v sále PARS Šumperk ( bývalá "Žoska") 25. března 2006. Takto jsme na den přesně oslavili 185 let od zahájení řeckého povstání proti turecké nadvládě. K tanci a poslechu bude hrát šumperská skupina POSEIDONAS, vystoupily děti z řecké školy  a taneční soubor Alexandria. Hosty taneční zábavy byli předseda Asociace  řeckých obcí v ČR pan Christos Bialas s manželkou, hokejisté z Řecka, Slovenska a z Krnova.

 

Řecký večer v H-Clubu 25. prosince 2005

Každoročně se konala na závěr roku tradiční řecká taneční zábava "Kopsimo pitas". V letošním roce došlo ke změně. Na členské schůzi ŘO Šumperk bylo  navrženo a odsouhlaseno, že se bude konat řecký silvestr. Několik členů ŘO Šumperk bohužel na silvestra nemohlo, nebo nechtělo nikam ze svých domovů, nebo měli už naplánované jiné akce, proto se tito lidé domluvili, že budou pokračovat v této tradici a 25. 12., tak jako každý rok řecký večer uskuteční. Tento záměr se podařilo zrealizovat a výsledkem bylo nádherné setkání řeků a jejich přátel. Sváteční atmosféra byla skvělá, setkali se lidé a známí, kteří se dlouho neviděli. K tanci a poslechu hrála šumperská kapela POSEIDONAS se skvělým buzukcisem Vangelisem Vasilakosem z Ostravy (podle mínění všech snad nejlepším z celé ČR), vystoupily děti z řecké školy s řeckými koledami a zatančil nově založený taneční soubor MAKEDONIA. Večer se vydařil ku spokojenosti všech přítomných. 

Děti měly na přípravu velmi málo času, přesto zpívaly řecké koledy, jako by je znaly odedávna. To nejlepší ovšem bylo to, že zpívaly, s velkou chutí a plným nasazením. Μπράβο παιδιά ! ! !